BERLIN
POMPA HOHENZOLLERNŮ
Berlín jako symbol mocenského vzmachu ambiciozního rodu Hohonezollernů, kteří si podmanili na začátku 15. století Braniborsko a přes povýšení do kurfiřtského a královského stavu si rozšířili svůj vliv na podstatnou část Německa, aby jej pak, rozdrobené do desítek jednotlivých státečků, po porážce Francie v roce 1871 triumfálně sjednotili a jako císařové se postavili na vrchol mocenské pyramidy nové Říše.
Tuto svou hegemonii prezentovali i okázalými stavbami, na které se podrobněji podíváme, ať už se jedná o Reichstag věnovaný "německému lidu", Braniborskou bránu, státní operu a knihovnu, univerzitu, palác korunního prince, královskou zbrojnici, rezidenční berlínský zámek a další objekty pří známé reprezentativní třídě Unter den Linden, stejně jako objekty Muzewjního ostrova, které se nejen díkly svým unikátním sbírkám dostaly na seznam světového kulturtního dědictví UNESCO.
BERLIN POD HÁKOVÝM KŘÍŽEM 1933-45
Nejčernější okamžiky dějin lidstva, na které nesmí být zapomenuto
Berlín je město, které zásadním způsobem ovlivnilo světové dějiny 2. čtvrti 20. století.
Požár Reichstagu, uzmutí moci Hitlerovými nacionálním socialisty, pálení knih, XI. letní olympijské hry s úspěchy československých atletů, Křišťálová noc, rozpoutání 2. světové války, konference ve Wannsee, Goebbelsovo vyhlášení totální války až po apokalyptické bombardování halvního města Říše Spojenci na přelomu dubna a května 1945.
Na ose těchto události se podíváme na autentická místa, ať už dochovaná, plánovaná, nebo zaniklá, mezi která patří například ústředí SS a Gestapa, Göringova centrála Luftwaffe, projektovaná Speerova Velká hala Germanie, staré kancléřství, nebo Führerův bunkr, v němž se uzavřela jedna významná kapitola dějim minulého století.
THE WALL: PO STOPÁCH BERLÍNSKÉ ZDI
Berlín se v minulém století stal symbolem hned dvou dějinných zvratů. Jen co se země vypořádala s nacinálním socialismem, bylo město zneužito další zhoubnou ideologií, tentokrát komunistickou. V roce 1961 navíc v délce 165 kilometrů vyrostla Berlínská zeď, další jizda na zatím stále ještě pošramocené tváři válkou zdecimovaného města.
Rozdělila Berlín, rozdělila lidi, rozdělila rodiny a jejich osudy. Město se rozdělilo na to svobodné za zdí a na to totalitní před ní.
Seznamte se s důležitými symboly zdi: Braniborskou bránou, památníkem obětí, strážními věžemi, legendárním přechodem Check point Charlie nebo tzv. East side Gallery - jediným větším souvislým zbytkem Berlínské zdi, od jejího pádu pomalovanou německými a zahraničními umělci náměty z její historie.
GO WEST: ZÁPADNÍ BERLÍN
13. srpen 1961 udělal krutý, 165 km dlouhý řez, v podobě betonové zdi.
Na téměř 30 let vytvořil dvě poloviny Berlína, dvě hemisféry, dvě strany jedné mince tři dekády rozdělené zdí.
Berlínský ostrov svobody se nicméně ocitil bez zázemí kulturních zařízení, a tak vzniklo Kulturforum, díky kterému můžeme obdivovat ikonické stavby Hanse Scharouna a Ludwiga Mieseho van der Rohe. Podíváme se také "kosmickou loď" architektury 21. století - Sony Center na Potsdamer Platz, neunikne naší pozornosti ani archiv světoznámého Bauhausu, elegantní zámek Charlottenburg, luxusní západoberlínská "Champs-Élysées" třída Kurfürstendamm, legendární chrám nákupů Zápaďanů - obchodní dům KaDeWe, stejně jako symbol zmaru 2. světové války - kostel Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche.
BERLIN ŽIDOVSKÝ
Neexistuje v Evropě jiné město, kde by osudy jeho židovských obyvatel, na pozedí všeobecné perzekuce, tak ostře a tragicky kontrastovaly.
Izraelité přitom v Berlíně měli vzdy své pevné, a to už od první zmínky na konci 13. století až do konce 20. letech 20. století, kdy po pulace čítala zhruba
170 000 lidí hebrejského vyznání. Tragédii šoa přitom přežilo asi jen 8 000 lidí.
Jaká je situace dnes? Dozvíte se na této prohlídce, která nás vezme do nové synagogy, vypravíme se na nejstarší dochovaný berlínský židovský hřbitov, ukážeme si místo nejstaršího templu města, vydáme se po stopách vůbec první rabínky na světě, probereme osudy a přínos městu významé podnikatelské rodiny Mendelssohn, vysvětlím, co má berlínský protestantský dóm společného s židovskou historií města, představím příběh velkého zachránce místních židů berlínského "Oscara Schindlera" a "Spravedlivého mezi národy" Otto Maxe Weidta a nezapomeneme ani na vyhlášené židovské muzeum, proslulé mj. neobvyklou architekturou americko-židovského architekta Daniela Libeskinda.
...příběhy v souvislostech.