U Bechyně na kopečku zelená se, je tam proutek rozmarýny, netrhá se. Já ho mám utrhnout, kdybych měl zahynout, na mou ze všech nejmilejších zapomenout. Tak začíná text známé lidové písně, opěvující starobylou Bechyni - město, které se vyvinulo z přemyslovského hradiště, aby se stalo, co by centrum arcijáhenství, majetkem pražských biskupů. Od nich ji potom získal král Přemysl II. Otakar, jehož následovníkům patřila do poloviny 14. století. Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Rožmberkové a Paarové patří mezi další nejvýznamnější vlastníky panství. Za posledního šlechtického rodu, knížat z Paarů, byla ve městě založena továrna na kachlová kamna, která plně rozvinula starobylou tradici keramického průmyslu, a také byla roku 1903 uvedena do provozu železniční trať Tábor – Bechyně. Františkem Křižíkem navržená „Elinka“ je první železniční drahou ve střední Evropě, která byla od počátku stavěna i provozována jako elektrická, a je jedním z mnoha turistických lákadel bechyňského regionu. Do něj vás skrz historické mapy pánů Sadelera, Arentina, de Jodeho, Ziegera, Vogta nebo Müllera láká též tato kniha.